Před sezónou na sebe vzal nelehký úkol. Převzít elitní tým mužů, hrající národní ligu, tedy třetí nejvyšší tuzemskou soutěž. Do situace se vrhl po hlavě, a i přes velký počet odchodů dokázal složit konkurenceschopné družstvo plné mladíků a klubových odchovanců, které sám vedl v mládežnických kategoriích. Když se podíváme na poslední utkání týmu v sezóně, tak hned 12 hráčů prošlo jeho vedením v minulých letech.

Mladý tým dostal v prvním kole tvrdý direkt od pozdějšího ligového šampióna BUTCHIS. Po prohře 0:12 na domácí palubovce celému kádru došlo, že tato pouť národní ligou nebude procházka růžovou zahradou. Po vcelku vyrovnaných zápasech se pomalu začal tým dostávat do tempa mužského florbalu a kluci si začali během sezóny i více věřit.

Nakonec však přes nepovedený závěr soutěže putovali zelenočerní do sestupových bojů. V letošním ročníku byly sestupové boje oproti letům minulým velmi neúprosné, přičemž sestoupit do divize mohla až čtveřice družstev. Turnov tak čekaly dva měsíce záchranářských bojů v play-down a baráži o národní ligu.

V play-down narazili zelenočerní na Florbal TJ Kobylisy. Po dvou domácích výhrách v prodloužení a výhře 10:5 na hřišti venkovním byli turnovští na vlně a už se viděli v baráži. Pražané však dokázali naše hráče potrápit a snížili stav série na 3:2 z turnovského pohledu. Rozhodujícím utkáním však nakonec byl 6. zápas na půdě Kobylis. V něm dokázali být hráči Turnova úspěšnější a po výhře 6:3 vyhlíželi soupeře pro baráž.

Soupeřem byl tým ze severočeské Kadaně. Sérii na tři vítězná utkání zahájili turnovští výhrou 8:6. Soupeř dokázal ve druhém zápase vyhrát v prodloužení 6:5 a oba týmy tak byly 2 vítězné duely před splněním svého sezónního cíle. Pro Turnov to bylo udržení v národní lize, pro tým Kadaně postup do třetí nejvyšší soutěže. Jak třetí, tak čtvrté utkání vyhráli svěřenci Františka Záleského a po třiceti odehraných zápasech tak mohli slavit udržení v soutěži.

Nyní se pojďme přesunout na zhodnocení sezóny od hlavního kouče:

Ahoj Franto, ze začátku se sluší vám pogratulovat k udržení národní ligy v Turnově. Jak moc se tobě osobně ulevilo po posledním proměněném nájezdu Lukáše Švitorky, který znamenal udržení?

Ulevilo se mi pochopitelně obrovsky moc a spadnul mi ohromný kámen ze srdce. Jak jsme tam na sebe s Emilem skočili, to si asi budu pamatovat na dlouhá léta. Zároveň mě obrovsky potěšilo množství gratulací, které jsem během následujícího týdne obdržel.

Pojďme se poohlédnout za celou sezónou. Tým si převzal doslova v rozebraném stavu. Po mnoha odchodech se tak do kádru prodrala mladá krev, kterou jsi v dost velké části vedl i v mládeži. Jak probíhala skladba týmu před sezónou?

Bylo to hodně těžké. Po té strašně dlouhé covidové pauze skončily téměř všechny tradiční opory a bylo to spíše o tom, jestli dáme kádr vůbec dohromady. Já sám jsem se na tu pozici moc necítil a dlouho jsem se rozmýšlel, zda-li do toho jít. Když už ale bylo jasné, že to budeme muset postavit na mladých klucích a skočit do toho rovnýma nohama, tak bylo logickým vyústěním, že bych měl převzít roli hlavního trenéra. Zároveň jsem rád, že jsme si v kooperaci s Danem Bursou nastavili jasné principy a řekli si, že už nechceme opakovat některé staré chyby a taky, že nemá cenu přemlouvat lidi, kterým už se hrát nechce.

1. kolo, Turnov - Butchis 0:12. Jak pro mnoho hráčů, tak i pro tebe to byla premiéra na lavičce s mužským florbalem. Mohl sis představit horší vstup do sezóny?

Upřímně řečeno asi mohl. Byla to zkouška ohněm a věděli jsme, že to bude velice náročné. Skóre vypadá sice hrozivě, ale přístup většiny hráčů byl dobrý a na to, že jsme nastoupili proti velkému favoritovi soutěže, s kompletně obměněným kádrem a takřka nulovými zkušenostmi, to nedopadlo zase tak katastrofálně. Měli jsme příležitost si uvědomit, že nás čeká spousta práce a že nic nebude zadarmo.

V sezóně jste však dokázali častokrát potrápit i favorita zápasu, jako je například výhra s Náchodem nebo Mukařovem. Bohužel vám ale nevyšel zejména vstup do nového roku a závěr základní části. V čem vidíš neúspěch týmu v tomto období?

Hodně jsme se potýkali s tím, že jsme prakticky nebyli schopní odehrát dva zápasy po sobě ve stejném složení, neustále dokola jsme opakovali podobné chyby a hráli dost naivně. Nutno také říci, že při neúčasti některých hráčů nám chyběla potřebná kvalita. Dalším faktorem, který to ovlivnil, byl ten, že už od Vánoc jsme víceméně věděli, že nás čeká play-down, a tak jsme se asi všichni podvědomě - a později už i naprosto vědomě a cíleně - připravovali hlavně na to.

Dva zápasy před koncem základní části bylo jasné, že tvůj tým čeká nelehký boj o místo v národní lize i pro příští rok. V play-down jste se setkali s Kobylisy, se kterými jste po šesti utkáních vyhráli sérii 4:2. Jak jsi viděl tuto sérii a v čem byl mezi vámi a soupeřem největší rozdíl?

Kobylisy byl pro nás přijatelný soupeř, kterého jsme navíc v základní části dokázali dvakrát porazit. Věděl jsem, že když budeme hrát dobře a nenecháme si vnutit hru soupeře, tak budeme lepší a budeme vyhrávat. Toto jsem se snažil vštípit i hráčům. V některých utkáních se to dařilo více a v některých méně. Za stavu 3:0 jsme se nechali trošku uchlácholit a mysleli si, že je hotovo, to byla velká chyba. Po prohře v pátém domácím zápase a soupeřově snížení na 2:3, kdy rozhodující gól neměl platit a věděli to všichni v hale (včetně soupeře), kromě rozhodčích, jsem měl opravdu slabou chvilku. Ale zaplať pánbůh jsme se oklepali a sérii nakonec zvládli. Troufám si říci, že kvalita byla v této sérii na naší straně, a to se také ukázalo.

V letech minulých by k záchraně stačilo vítězství v play-down, po covidových letech byla přidána i baráž pro týmy, které tuto sérii vyhrají. Vašim soupeřem byli hráči Kadaně. Ve čtyřech zápasech jste uspěli poměrem 3:1 a splnili jste tak hlavní cíl této sezóny. Utkání byla velmi vyhrocená a rozhodovaly detaily. Co byl váš hlavní motor pro poslední duely? Přeci jen síly docházely a nervozita přibývala každou jednou minutou.

Motor asi nebylo třeba hledat, jelikož bylo všem jasné, že se rozhoduje o úspěchu či neúspěchu a pro mnohé to byly asi nejdůležitější zápasy dosavadní kariéry. Nakonec rozhodlo možná právě to, že jsme věděli, že je to o nás, že jestli chceme hrát národní ligu i další roky, tak si to musíme zasloužit a musíme nechat na hřišti všechno. Kluci z Kadaně hráli během celé série poměrně sympaticky, snažili se presovat a být aktivní, za což jim patří respekt a s čímž jsme se chvílemi dost prali. Opět si ale troufnu říci, že v rozhodujících chvílích byla kvalita na naší straně a když jsem hráli na sto procent, tak jsme byli zřetelně lepší.

Poslední zápas byl vyloženě pro „fajnšmekry“. Tvůj tým po polovině zápasu prohrával 1:4 a vše pomalu směřovalo k pátému utkání. Po trefách Hejduka, Švitorky a Šmídy jsme se ovšem dočkali prodloužení. V něm jste tahali za delší konec a bylo jen otázkou času, kdy soupeře ukončíte. Nakonec zápas rozhodly až nájezdy, po kterých jste mohli jít slavit. Jaké byly oslavy a jaká byla tvoje tepovka při nájezdovém rozstřelu?

My ten florbal děláme pro lidi a ne pro sebe a vyhrávat zápasy jasným rozdílem nás nebaví, vždyť to říkám pořád ... ne, teď vážně ... To, jak jsme se dokázali zvednout, soupeře přehrát a zápas nakonec otočit, bylo opravdu úžasné. Posledních deset minut a celé prodloužení, kdy jsme měli prakticky každé střídání gólovku a na hřišti zcela dominovali, jsem si pořád říkal, že už to není možný, že příští šanci už musíme určitě dát ... ale ne, prostě to hrajeme pro diváky. Když jsme poté po první sérii nájezdů prohrávali, tak mi ten tep lítal někde mezi 200 a 250. Nicméně co potom začali kluci předvádět, to bylo neskutečný ... Šimon klasický bekhendový blafáček, Jarin si věřil a na tu jeho parádu se podívejte na sítích, Štěpán zcela chladnokrevně, Švíťa šel poslední a šel si to vyloženě užít. Samozřejmě nesmím zapomenout ani Suchara, který na konci sezóny předvedl v brance skvělé výkony.

Oslavy byly podle toho, co se ke mně dostalo, hodně bujaré a kluci si to zaslouženě užili. Já sám jsem měl druhý den ještě poslední turnaj s béčkem, takže jsem po pár pivech pospíchal domů :D

Jaký je teď plán pro turnovský „A“ tým pro další sezónu?

Letos jsme si to vybojovali a všem klukům, kteří se na tom podíleli, bych chtěl za celou sezónu poděkovat. Plánů je hodně a v nejbližší době se o nich dozví také veřejnost, v současnosti to dolaďujeme. Naším hlavním úkolem je zvýšení konkurence a konkurenceschopnosti, přičemž po letošních nervech v bojích o záchranu bude jednoznačným cílem postup do play-off. Zatím můžu říct alespoň to, že bych měl pokračovat jako hlavní trenér.

Děkuji za tvůj čas a přeji tobě i tvému týmu hodně štěstí do další sezóny v národní lize.

* Autor: Tomáš Jiránek