206_20240404_133027.jpg

Turnov slaví 25 let: rozhovor s Leonou Müllerovou

Rozhovor s jednou z nejúspěšnějších turnovských odchovankyň, Leonou Müllerovou - medailistkou z MS juniorek a dlouholetou hráčkou Extraligy žen.

Leono, v oficiálních statistikách lze dohledat, že s florbalem jsi začínala v roce 2008. Jak jsi se k němu dostala?

K florbalu jsem se dostala na základní škole, kde ho hrála moje spolužačka a na tělesné výchově, kde jsme ho zkoušeli.

Hned od svých začátků si ve florbale vynikala - čím to, že ti florbal tak šel?

Od mala jsem měla průpravu hodně sporty a byla jsem hodně komplexní. Florbal mi sedl na první dobrou. Chtěla jsem hrát nejprve fotbal a hokej, ale tyto sporty doma bohužel neprošly a florbal to skvěle nahradil.

Po dvou sezonách v turnovském dresu ses herně přemístila do Liberce, kde jsi ale nastupovala především už za ženský extraligový tým. Tehdy se vám podařilo vybojovat páté místo po základní části. Jak vzpomínáš na první extraligovou sezonu?

První sezona v Liberci byla velice náročná, úplně jiná dávka tréninků a zápasů než na co jsem byla zvyklá. Sezona byla skvělá, nabrala jsem spousty zkušeností od starších holek, to mě velice posunulo.

Mimo jiné jsi taky v Liberci získala dva juniorské tituly. V té době působilo v libereckém týmu slušný počet turnovských hráček. Jak zpětně vnímáš tento tým?

Tím, že nás bylo v Liberci několik, bylo to pro všechny mnohem jednodušší. Cítili jsme se tam dobře už od začátku, všechno bylo jednodušší a skvěle nás tam přijmuli. Turnovská stopa je pod titulem zapsaná velkou částí.

V sezoně 12/13 jsi jako historicky první turnovská hráčka nakoukla do reprezentace juniorek. Jak ses dozvěděla, že o tebe mají reprezentační trenéři zájem?

Do reprezentace jsem nakoukla už v roce 2011, kdy jsem jela na první reprezentační akci rovnou na eft do Finska. Dozvěděla jsem se o tom od naší liberecké trenérky Lenky Bartošové, která byla zároveň asistentkou v reprezentaci juniorek.

Všechny reprezentační akce se ti vyvedly, protože ses dostala až do finálního výběru pro MS juniorek 2014 v Polsku. Jaká byla tvoje role v týmu?

V reprezentaci jsem byla už na konci cyklu starších holek, kde mi místo na MS uteklo o kousek. Následující cyklus jsem už byla v základní nominaci, kde jsem byla členkou první lajny.

V Polsku se vám podařil fenomenální úspěch, bronzová medaile byla teprve druhá medaile vůbec pro české juniorky. Jak těžký byl pro tebe průběh celého turnaje?

Turnaj probíhal skvěle od začátku až do konce. Parta, která do Polska jela, si sedla a měli jsme nejvyšší ambice. Bronzová tečka byla odměnou pro celý tým za 2 roky těžké práce a příprav.

Před mistrovstvím světa ses také rozhodla změnit působiště a z Liberce jsi přestoupila do tehdejších ELITE Praha. Proč ses tak rozhodla?

Potřebovala jsem nový náboj a změnu prostředí. Šla jsem do týmu, kde jsem měla kamarádky a spoluhráčky z reprezentace.

Měla jsi tehdy i jiné nabídky od jiných týmů?

Nabídky jsem měla ještě asi 2 nebo 3, taktéž do pražských týmů.

Přemýšlela jsi někdy nad angažmá v zahraničí?

Do ciziny jsem nikdy nechtěla jít, je to přeci jen amatérský sport a stála jsem nohama na zemi.

Tři sezony v extralize žen, třetí místo z mistrovství světa juniorek - tohle všechno jsi stihla ještě před svými devatenáctými narozeninami. Jak se dal stíhat florbal na vrcholové úrovni, když jsi zároveň ještě bydlela a studovala v Turnově?

Měla jsem výhodu, že ve škole kam jsem chodila nebylo moc sportovců a dali mi skvělý individuální plán. Tréninky v Praze jsem měla převážně čtvrtek a pátek, zbytek individuálně.

V nadcházející sezoně sis dala pauzu, abys se mohla soustředit na složení maturity. Byla škola jediný důvod nebo přišlo i vyčerpání obecně?

Pauza byla jak kvůli maturitě, tak i ze zdravotních důvodů. Lehce tam taky hrálo roli vyhoření.

Do další sezóny ses rozhodla naskočit jako hráčka k nováčkovi z Jičína. Co tě přimělo jít zrovna tam?

Florbal mi začal chybět, ale lákala mě hlavně super parta lidí a ne ambice, a to Jičín splnil na jedničku. Florbalem jsme se bavili a mělo to úplně jiný náboj.

Po sezóně 16/17 jsi extraligový florbal vůbec nehrála. Proč tomu tak bylo?

Tato pauza byla neplánovaná, ale bohužel se zase objevily zdravotní problémy, které mi bohužel nedovolily hrát.

Srdce turnovského fanouška však zaplesalo, když ses vrátila do Turnova a pomohla holkám postoupit do první ligy, kde jsi následně vypomohla k solidnímu výsledku v úvodní prvoligové sezoně. Bavil tě florbal i na téhle úrovni?

Florbal v Turnově byl skvělý a bavilo mě to i přesto, že úroveň byla nižší. Mohla jsem si zkoušet věci, které jsem se bála dělat v extralize. Nejlepší na tom ale bylo, že jsme se sešly holky, se kterými jsem hrála jako malá.

Po dvou turnovských sezónách ses přemístila zpátky do Jičína, kde jsi působila až do sestupu Jičína v sezóně loňské. V aktuální sezóně zatím nikde nehraješ. Plánuješ se k florbalu nějakým způsobem ještě vrátit?

Jičín nesestoupil! V Jičíně se další extraligová sezóna nepřihlásila z důvodu náročných podmínek Českého florbalu a vysokých finančních nákladů. Tým v Jičíně byl pro mě srdeční záležitost, takže jinam už nejspíš nepůjdu. Moje cesta povede maximálně do Turnova nebo do Jičína a na letní turnaje.