Starší žáci byli letos rozdělení do dvou týmů. Áčko hrálo košovou ústeckou-libereckou ligu a béčko nastupovalo v libereckém přeboru. Áčko zakončilo sezónu s bilanci 16-3-2-15 a celou druhou polovinu sezóny se drželo ve druhém koši, kam postoupilo na posledním turnaji před Vánoci. Béčko skončilo ve dvanáctičlenné tabulce na sedmé příčce, tedy těsně za polovinou.

Sezónu starších žáků nám okomentoval trenér František Záleský:

V rámci áčka jsem celkově velice rád za to, jaké tato sezóna přinesla výsledky a to, že jsme se šest turnajů v řadě udrželi ve druhém výkonnostním koši, je skvělý úspěch. I tak ve mě asi ještě chvilku bude hlodat fakt, že jsme ani jednou nenakoukli do prvního koše, což byl jeden z našich cílů.

Přestože nás trochu tlačili počty, tak jsme nakonec celou soutěž odjezdili v solidní sestavě a vždy jsme byli konkurenceschopní. Až na jeden zápas nás nikdo nerozstřílel a všem těžkým soupeřům jsme dokázali alespoň v některých fázích utkání dost zatápět. Pokaždé, když kluci plnili to, co se po nich chce, tak naše hra vypadala k světu - naopak pokaždé, když chybělo nasazení, začali jsme slepě odpalovat míčky nebo když to někdo začal hrát na sebe, tak jsme dostávali spoustu zbytečných gólů.

Celkově si myslím, že je na všech hráčích viditelný velký výkonnostní posun, což dokazovali i výsledky během sezóny, kdy jsme začínali ve čtvrtém koši, ale postupně jsme se propracovali nahoru a útočili i na koš první. Zároveň se většina kluků pravidelně objevovala i ve 2. lize dorostu, kde se ukazovali ve výborném světle. Z jednotlivců bych rád vypíchl Tomáše Herbricha, který ovládl týmové kanadské bodování a byl na něj vždy spoleh. Dále poté Vaška Pekaře, který nastupoval i v 1. lize dorostu a přestože nepatří mezi pointmakery, tak jeho přítomnost na hřišti je obrovsky znát a posouvá výkon své pětky o level výše. Nakonec bych rád vypíchl ještě Anetu Drahoňovskou, která věkem patřila do mladších žákyň a i tak dokázala být velice platnou hráčkou mezi o dva roky staršími kluky.

Na závěr bych zmínil ještě jednu statistickou perličku. Jako tým jsme ovládli statistiku úspěšnosti přesilovek, kde jsme měli více než 54 %. A je na místě k tomu doplnit úžasný paradox, že počet minut, který jsme v tréninku věnovali nácviku přesilovek je přesně 0 :D

V rámci béčka nastupovali kluci, kteří jsou buďto zcela noví nebo hrají florbal třeba teprve druhou sezónu a hojně je doplňovaly holky (mladší žákyně), kterým za to patří velký respekt a poděkování. V sestavě se objevovali také někteří mladší žáci. U tohoto týmu se střídaly dobré zápasy s těmi špatnými, ale hlavní účel - tedy sbírání zkušeností a herní praxe, byl splněn. Za pomoc s fungováním béčka chci velice poděkovat Jardovi Pajkrtovi a Anetě Láskové.

Vzpomínám si, jak jsem tu před dvěma lety psal, že ročník 2010 vnímám jako velice nadějný a těším se, co budou předvádět ve stržích. To samé platí i tentokrát a doufám, že všichni kluci, kteří přecházejí do dorostu (celkem 13 kusů) budou platnými hráči, ať už v 1. nebo ve 2. dorostenecké lize. Naopak s ročníkem 2011, doplněným o přecházející mladší žáky, nás čeká další kupa práce a spousta změn. V příští sezóně se totiž chystáme rozšířit projekt T.K.S. i do kategorie starších žáků a já pevně věřím, že se nám to podaří dobře nastartovat!