Po famózní jízdě juniorů T.K.S. minulou sezónu, která skončila až v play off, mnozí očekávali, že juniorka pojede i v této sezóně. Už od počátku sezony jsme ve vedení ale věděli, že do juniorů T.K.S. v této sezóně nezasáhne více jak pět hráčů, kteří se rozhodli reprezentovat koberovské muže B v Regionální soutěži. Na jejich místo jsme tedy dosadili ambiciózní dorostence, kteří prošli náročnou letní přípravou, ale nevešli se bohužel do výběru pro 1. ligu dorostu. Trenéra Miksánka jsem vystřídal já a byl jsem odhodlán nastoupit do ,,rozjetého vlaku” a tu jízdu si užít! První důležitá věc byla z mé strany vhodná volba kapitána. Vybral jsem si velmi pracovitého a cílevědomého hráče, který nechal vždy na hřišti ,,vše” a to za jakéhokoliv stavu. A když přidám jeho lehkou potřebnou vznětlivost, nemohu mluvit o nikom jiném než o Kubovi Nayperkovi.

Hned v prvních dvou utkáních jsme po velmi bojovném výkonu doslova urvali plný bodový zisk a to proti nelehkému soupeři Florbal Jablonec a FBC Liberec B. To ale byl na delší dobu jediný výkon, který snesl ta lepší měřítka. V následujících utkáních bohužel vyhrávala řekl bych až sobeckost některých hráčů, kteří často zapomínali na skutečnost, že florbal je týmová hra. Možná i z tohoto důvodu se z herního pojetí vytratilo ,,srdíčko” a docházelo v mnoha případech i k takové řekl bych až týmové laxnosti. Vlastně jsem se dostal do situace, kdy jsem si říkal, proč ti hráči přijeli reprezentovat klub, když jejich myšlenky jsou mimo hru a spíše se toulají v mimozápasových aktivitách.

K týmu jsem byl následně velmi kritický, ještě více než v tomto hodnocení, a malý výsledek se dostavil. V posledním domácím turnaji se ukázalo opět odhodlání vítězit a týmově bojovat. Hned v prvním utkání jsme dokázali vyhrát zápas s Bílinou, který jsme po první třetině prohrávali 0:4. Ve druhém zápase s Podbořany nám nechybělo odhodlání a i když jsme soupeře doslova chvílemi ,,mačkali” a vypracovali jsme si mnoho brankových příležitostí, nebyli jsme ještě v hlavách tak zkušení, abychom dokázali zvládnout tíhu okamžiku a zápas rozhodnout v náš prospěch. Nakonec z toho byla prohra o jednu branku. Musím podotknout, že v obou utkáních dominovali naši gólmani Mlejnek a Adamec.

Takto bych asi zhodnotil první polovinu sezóny, a ještě bych podotknul, že jsem se ze zdravotních důvodů mnoho zápasů naši juniorky neúčastnil a tedy i zde mám svůj možný podíl viny. Ale to ví spíše hráči, kde je pravda. Do zbytku sezóny bych si přál, aby tým ukázal svoji sílu, protože vím, že máme skvělé hráče, kteří už dokonce nastupují v divizní soutěži mužů. Jen musí někteří nechat svoje ego doma a hrát prostě jako TÝM! Jen tak můžeme zaznamenat úspěch a následně i progres všech hráčů! Děkuji všem fanouškům a slibuju, že uděláme vše pro to, abychom vám dělali radost.

Krásné vánoční svátky!