Na OLYMPIÁDU DĚTÍ A MLÁDEŽE 2024 byly za Liberecký kraj nominované turnovské hráčky Michaela Cidlinská, Eliška Svobodová, Barbora Pajkrtová a Aneta Drahoňovská.
V základní skupině jsme narazili na Kraj Vysočina, Plzeňský kraj, Zlínský kraj, Pardubický kraj, Hlavní město Praha a Moravskoslezský
kraj. Asi nikdo nečekal, že výrazně promluvíme do konečné tabulky naší skupiny. Přeci jen Praha a Moravskoslezský kraj (Ostrava, Vítkovice) byli velcí kandidáti vyhrát celou skupinu. My jsme si dali za cíl postoupit ze skupiny do play-off, což znamenalo skončit nejhůře na čtvrtém místě. V prvním zápase proti Vysočině byla na děvčatech vidět hodně velká nervozita a není se co divit. Na olympiádě se nehraje každý den, a tak chvíli trvalo, než se s tím holky vyrovnaly. První tři body do tabulky jsme tak po výsledku 3:2 zapsali a šlo se na Plzeňský kraj. Zde jsme se snažili již nedělat zbytečné chyby z prvního zápasu a být co nejvíce produktivní. Nakonec jsme vsítili dvě branky a soupeřkám nedovolili skórovat. Takže konečný stav 2:0 znamenal další postupný krok k play-off. Následoval poslední zápas prvního dne a tím byl zápas se Zlínským krajem. Děvčata ze Zlínského kraje hrála velice tvrdě, ale to jsme ještě netušili, že druhý den ráno nás budou čekat ještě tvrději hrající hráčky z Pardubického kraje. Zlínský kraj jsme nakonec přetlačili stejným výsledkem jako Plzeňský,
tedy 2:0. Po tomto výsledku již bylo jasné, že jsme splnili cíl a bylo jen na nás, na jakém postupovém místě skončíme.
Druhý den ráno, jak jsem již předeslal, jsme narazili na Pardubický kraj. Bylo to opravdu tvrdé utkání. Soupeřky byly velké a neflorbalové a zákroky, které předváděly, nebyly trestané. Přestože jsme uhráli pouze remízu 3:3, bylo pro nás nejdůležitější, že naše děvčata odešla z utkání bez vážnějšího zranění. Následovaly poslední dva zápasy základní skupiny. První byla na řadě Praha, která v přímém souboji o první místo prohrála s Moravskoslezským krajem 3:1. Tento zápas byl asi z naší strany ten nejpovedenější. Do zápasu jsme vletěli v tak neskutečném tempu, s touhou Prahu porazit, že jsme to ani my trenéři nečekali. Holky hrály opravdu skvěle, bylo k vidění spoustu
krásných kombinací zakončené ještě hezčími brankami. Konečný stav 6:2 opravdu nikdo nečekal, ale rozhodně to bylo zasloužené vítězství. Zbýval nám tedy poslední zápas a k překvapení všech to byl zápas o celkového vítěze naší skupiny. Moravskoslezskému kraji stačila na první místo remíza. Naše holky měly zápas sice pod kontrolou, hráli jsme více na míčku, ale branka se nám ne a ne podařit vstřelit. V závěru zápasu za stavu 0:0 jsme odvolali brankářku, protože remíza i prohra pro nás znamenala druhé místo v tabulce. A tak pokud jsme chtěli vyhrát celou skupinu, museli jsme zvítězit. To se nám nakonec 4,4 s před koncem podařilo.
Převáděné výkony ve skupině nás okamžitě katapultovaly na horkého kandidáta na medaile. Jenže úspěch či neúspěch na turnaji se hodnotí až po dobře zvládnutém čtvrtfinále. Přestože jsme narazili na relativně nejslabšího soupeře z druhé skupiny, čímž se stal domácí výběr Jihočeského kraje, který skončil až na čtvrtém místě, nedokázali jsme zápas zvládnout a prohráli 2:5. Důvodů bylo více, ale za mě tím hlavním důvodem bylo to, že holkám došly síly. Všude jsme byli pozdě a dostávali jsme laciné branky. Přestože jsme se v závěru vyšponovali k lepšímu výkonu, k obratu to nestačilo. Soupeřky byly jednoduše lépe připravené. Jihočeský kraj si vybojoval postup a nakonec celkově na turnaji skončil na třetím místě. Na nás zbyly souboje o 5-8 místo. Holky byly velice zklamané a sil už nebylo mnoho. Sice jsme dokázali ještě porazit Olomoucký kraj 8:2, ale závěrečný zápas s Jihomoravským krajem jsme již fyzicky nedali a prohrály 1:3. Konečné šesté místo je po předvedených výkonech trochu zklamání, ale dokázali jsme, že se v regionu pracuje velice dobře. Ukázalo nám to, kde se musíme ještě zlepšit, ale nastolená cesta je správná a třeba již na PG ukážeme naši sílu.
Všem děvčatům, která ODM absolvovala, bych chtěl poděkovat. Turnaj byl dlouhý a náročný, a tak nebylo mnoho času se podívat i na jiné sporty, přesto věřím, že si to holky užily a budou celý život na tuto událost vzpomínat.
Miloš Cidlinský