Muži Muži B Junioři Dorostenci Starší žáci Mladší žáci Elévové Ženy Juniorky Dorostenky Žákyně Mladší žákyně Elévky
  Hlavní menu
Hlavní stránka O klubu Historie klubu Kontakty Rozpis tréninků Jak začít hrát Zápasový program Lékařské prohlídky Ke stažení Klub ve FISu Fotogalerie Videokanál Florbal bazar Možnost reklamy
  Mediální partner

  Facebook

Radim Kolomazník: Přeji oddílu, aby fungoval další desítky let

Vydáno dne 06. 04. 2018 (224 přečtení), napsal Dan
przdna

http://www.florbalturnov.cz/phprs/storage/201803221026_radim_1.jpgOslavy dvaceti let od založení našeho oddílu již sice proběhly, ale seriál rozhovorů s osobnostmi turnovského florbalu vám přinášíme i nadále. Radima Kolomazníka není třeba příliš představovat. Dlouholetý hráč i funkcionář momentálně hraje za turnovskou rezervu a již několik let předsedá turnovskému florbalu a právě on zavzpomínal na florbalové začátky v našem rozhovoru.



Radime, kdy a jak si pronikl do florbalu?

Úplně poprvé jsem se s florbalem setkal na základní škole. Tehdy ještě jako aktivní hráčhttp://www.florbalturnov.cz/phprs/storage/201803221027_radim_2.jpg volejbalu. Před jedním tréninkem přinesla paní učitelka Šonská první sadu florbalových holí. Jistě je pamatujete, byly žluté a červené, školní sada Unihoc, všechny měly stejnou délku, žádné zanutí, ale každý si čepel ohýbal sám (i když se to nesělo). Taky ty hole podle toho vypadaly. Ale v tu dobu neznámá hra, mě chytla od prvního seznámení. Ne dlouho po první zkušenosti ve školní tělocvičně jsem viděl první utkání v televizi, hrál Tatran Střešovice, nepamatuji si proti komu. Sledoval jsem utkání s velkým zájmem a zahlédl jsem reklamní panel Unihoc. Ještě ten den večer, jsem přesně v 19,00hodin sednul k internetu (tehdy bylo ještě vytáčené spojení přes pevnou linku a od 19,00 to bylo za zvýhodněnou cenu a člověk mohl surfovat asi 1hodinu) a hledal jsem, co to je Unihoc. A přišel jsem na to, že je to značka výrobce florbalového vybavení. A samozřejmě jsem hledal další informace.  A tehdy jsem se do florbalu ponořil zase o kus víc. Mezi tím jeden učitel založil kroužek florbalu, který se pro mě stal oblíbenějším než volejbal, jednou týdně jsme se scházeli a jen hráli, zapisoval jsem si doma své statistiky. Měl jsem z toho obrovskou radost.

Po přechodu na střední školu do Semil jsem měl období, kdy jsem organizovaně přestal sportovat úplně. K florbalu jsem se potom dostal díky mému dědovi, který pracoval společně s Martinem Fantou. Tehdy jsem dostal první florbalku (byla jen o kousek lepší, než ty školní), se kterou jsme hráli se sousedy pouliční hokej. A já chtěl florbalku prodloužit a protože se prodloužení ujal můj děda, tak bylo jasné, že nejspíš zaujme i Martina. Martin se dědy zeptal, co s tou florbalkou chce dělat a proč. Děda domů donesl prodlouženou hůl a informaci s tím, že Martin florbal hraje (tehdy už hrál Martin za 1. JV Vlastibořice) a jestli budu chtít, že si můžu přijít zahrát na jeden z tréninků. A tak se ze mě na podzim roku 2001 stal florbalista klubu 1. JV Vlastibořice. Postupně jsem se seznamoval s kluky z „A“ týmu a ještě v mé první sezóně za tým juniorů, jsem společně s Romanem Bartoněm nastoupil i za „A“ tým.

Jako hráč si toho zažil opravdu hodně, včetně extraligové štace v Liberci. Poslední roky hraješ za turnovské rezervní týmy, ale měl si možnost okusit i Národní ligu. Můžeš nějak objektivně posoudit, jak se hra za ty roky posunula?

Nejsem si moc jistý, jestli lze vývoj florbalu objektivně posoudit. Můžu jen říct, jak to fungovalo, když jsem s florbalem začínal a jak třeba florbal funguje dnes. Florbal se totiž od roku 2001 posunul o obrovský kus dopředu, ve všech směrech.

Na úplném začátku to byla asi nejvíc zábava. Chtěli jsme vyhrávat, to je jasné. Ale ať už zápasy dopadly jakkoliv, věděli jsme, že se večer půjde do města za písničkou nebo na zábavy na Nechálov nebo Vlastibořic. Byla to zkrátka více zábava se super partou kamarádů. Trávili jsme spolu hodně času i mimo mantinely. Tehdy bylo pojetí florbalu na naší úrovni hodně o individuálních dovednost jednotlivce. Když to přeženu, tak v odborné terminologii by se dalo říct, že hráči moc nenahrávali a hodně se to tahalo na bránu, rozhodovali individuální výkony jednotlivce.

Postupem času jsme, ale začali nad hrou více přemýšlet. Začalo se nám dařit i herně. Naše pojetí už nebylo tolik založené na tom, že někdo doběhne s míčkem až k bráně soupeře a zavěsí. Ale bylo to dané i tím, že týmy se kterými jsme hráli, šli herně také nahoru. První velký herní zlom v turnovském florbalu nastal po příchodu Petra Brože zpět z extraligového FBC Liberec. Přeci jen, Petr se nám snažil předat to, co v Liberci načerpal. A nás to po dvou letech bídných výkonů znovu nakoplo. Zlepšovali jsme se každou sezónou, až došlo k tomu, že jsme poprvé v oddílu oddělili hráče, kteří chtějí hrát více a kteří méně, tak vznikl vlastně rezervní „B“ tým. Přes nejnižší soutěž jsme se postupem času vypracovali až do 2. ligy mužů. Do ní nám tehdy výrazně pomohl Petrův bývalý spoluhráč z FBC Liberec, Martin Kouřil. V tu dobu jsme hráli už florbal na úrovni, která dávala smysl.

Další zlom přišel po sestupu do zpět do 3. ligy mužů. Tehdy se k nám připojil nejúspěšnější mládežnický odchovanec Štěpán Matěcha, který se vrátil z extraligové Mladé Boleslavi. Tým se dále doplnil mladými kluky z juniorů a dva roky po sobě se postupovalo vždy o soutěž výš. Až do dnešní národní ligy. Dovolím si říct, že tehdy se hrál v Turnově dobrý florbal. Pojetí bylo vyloženě týmové, hra byla rychlá, přesná, hodně mě to tehdy bavilo. Tým byl poprvé vedený trenérem, Honzou Kovářem.

Florbal se za ty sezóny změnil opravdu moc. Mužský, ale i ten ženský. V rychlosti, přesnosti přihrávek, v přesnosti zakončení, ve fyzické připravenosti hráčů, v herních činnostech jednotlivce. Dáno je to tím, že dnes už víme, jak připravovat děti od nejmenšího věku. Dřív jsme vše zkoušeli a hledali informace, kde se dalo. Dnes máme zpracovanou koncepci, výborně fungují školení pro trenéry. Je zcela jasné, že čím vyšší soutěž hrajete, tím jsou jednotlivé prvky hry dokonalejší. V Turnově jsme od nuly došli až do Národní ligy, to je podle mě velký úspěch. Především proto, že základ a velmi silné jádro týmu, vždy tvořili odchovanci TJ Turnov.

Teď k tobě jako funkcionáři. Jak dlouho už vlastně děláš předsedu? Vidíš i v klubu nějaký progres?

Přesně nevím, od kdy jsem předseda oddílu. Myslím, že od doby, kdy jsme se stali součástí TJ Turnov a někdo musel začít jednat jak s TJ Turnov, tak s Českou florbalovou unií. A protože se do toho nikdo neměl a mě bylo líto, aby florbal úplně skončil, tak jsem se postupně ponořil i do administrativních věcí. Začal jsem tím, že tehdy bylo třeba obnovovat hráčské registrace. Potom zajednávat prostory v hale, jezdit na losovací aktivy a postupně se to nabalovalo. Až jsem byl holka pro všechno, rozumějte předseda oddílu a sekretář v jedné osobě.

Ano, vývojem jsme prošli i v této rovině fungování sportovního oddílu. Bylo to dané tím, že jsme dělali nábory mládeže, rostli jsme před očima. Z jednoho soutěžního týmu byly najednou dva, tři, čtyři, potom dívčí týmy a přibývali další. Tím jak rostla základna, bylo potřeba řešit i věci kolem. Najednou bylo nereálné vybírat členské příspěvky každý měsíc hotově, bylo potřeba založit bankovní účet. Začali jsme řešit projekty finanční podpory od České florbalové unie, granty města Turnova. Tehdy to bylo například s vyúčtováním ještě jednoduché. Dnes na to musíte mít člověka, který se v tom vyzná a umí zažádat i vyúčtovat, jinak o finanční podporu přijdete i zpětně. Na štěstí nám v těchto věcech hodně pomáhá právě TJ Turnov. Do toho všeho bylo potřeba řešit dresy pro týmy, oddílová trika, mikiny, soupravy. Zkrátka jsme rostli a starostí přibývalo, s ním i věk, který už nebyl studentský a povinností přibývalo i mimo florbal. Nakonec jsem funkci sekretáře musel předat dál, protože jinak by se oddíl zaseknul na místě. Postupem času také vznikla Rada oddílu, která mu nyní dává směr, a starosti se rozkládají mezi více lidí. Přesto všechno, máme ještě velký prostor pro zlepšení.

Zkrátka vše co děláme, se nedotýká pouze sportovní stránky fungování oddílu. Tak jako každý jiný sportovní oddíl nebo klub hledáme řešení, jak přijít k finanční podpoře, jak propagovat všechny aktivity oddílu a tím si podpořit právě sportovní aktivity, které mají být hlavní náplní našeho snažení. A v těchto oblastech si myslím, máme ještě velký prostor pro zlepšení. Potřebovali bychom někoho, kdo naše nadšení a snažení dokáže prodat a získat z něj větší finanční výhody pro oddíl. Někoho kdo dokáže florbal dostat do podvědomí celé turnovské veřejnosti. Ale to se napříč celým florbalovým hnutím nikomu moc nedaří ani na té nejvyšší úrovni. Výjimky existují, ale není jich mnoho. Florbal je stále mladý sport a cestu zpět, si k florbalu po ukončení aktivní hráčské kariéry, najde málokdo i jen do hlediště, natož třeba jako trenér mládeže. Ve směru vize finanční podpory oddílu, jsme před téměř pěti lety otevřeli vlastní florbalový obchod, který nese název Turnovský florbal. Zároveň s tím, jsme Turnovský florbal zařadili i do celosvětového věrnostního programu Cashback World, kdy každý z členů (v případě, že členovi není 18let, musí o kartu zažádat rodič) má nárok na oddílovou kartu, na kterou mu načítáme část peněz z nákupů v obchodě, z členských příspěvků a soustředění. Tím, že se karta dá použít i v jiných obchodech, dochází k finanční podpoře oddílu právě na platformě fungování této společnosti. Jsou to aktivity, které ale finanční efekt nemají okamžitě. Přesto alespoň tak, se snažíme přinést do oddílu něco navíc.

http://www.florbalturnov.cz/phprs/storage/201803221031_radim_3.jpgKde si viděl klub za dvacet let?

Musím se přiznat, že na úplném začátku jsem nekoukal, kde klub bude za 20let. Myslím, že ani tehdy moc lidí, kteří se kolem florbalu točili, na florbalový klub 1. JV Vlastibořice, s tak velkým výhledem nekoukalo. To se začalo měnit až se vstupem pod křídla Tělovýchovné jednoty Turnov. A s prvními nábory mládeže. Až v té době jsme se začali více dívat do budoucnosti florbalu v Turnově. Bylo to logické vyústění našeho snažení, které bylo od začátku celkem úspěšné.

Kde vidíš oddíl za dalších dvacet let?

To je velmi těžká otázka. Musíme vzít v úvahu reálné možnosti a potenciál, které v Turnově máme. Obojí jsme ještě nevyčerpali, je tedy kam se dále posouvat. Dívám se na budoucnost tak, že v Turnově není žádná vysoká škola. A protože je florbal a výkonnostní sport především o mladých sportovcích, studentech, tak je to pro náš oddíl velká škoda, že vysokou školu v Turnově nemáme. Podobné je to středními školami, ale tady jsme schopni ještě celkem obstát. Myslím to tak, že hráčů a hráček, které jdou na střední školu do jiného města je celkem málo. Reálně jsme tedy schopni všechny mládežnické kategorie udržet v plné struktuře u chlapců i dívek, pokud dokážeme více zaujmout puberťáky v kategoriích dorostenců/ek a juniorů/ek. Co nás také limituje je nedostatek tréninkových prostorů v Turnově. Kdybychom více naplnili potenciál členské základny mládeže, byli bychom za hranou prostor, na které se dokážeme dostat. Zároveň také nemáme dostatek trenérů pro mládežnické kategorie, natož pro dospělé. A další podmínkou pro růst je finanční zázemí. Turnov není velké město, přesto se v něm dá provozovat téměř každý sport, který vás napadne.

Současnou situaci bych shrnul tak, že jsme na hraně fungování směrem k personálním možnostem, které v oddílu momentálně panují. Máme stále na čem pracovat.

Rád bych oddíl za dalších dvacet viděl tak, že budeme mít zcela naplněnou strukturu mládeže v obou kategoriích. Budeme mít kde trénovat, nejlépe ve vlastním zázemí. Budeme mít dostatek trenérů pro všechny kategorie, budeme do Českého florbalu dodávat dostatek rozhodčích a delegátů. Zkrátka, že budeme fungovat jako profesionální oddíl, který si je vědom společenské odpovědnosti vůči členům oddílu, jejich rodičům, fanouškům, vůči TJ Turnov, Českému florbalu a městu Turnov. Ze sportovního hlediska bych byl rád, kdyby mládežnické týmy na úrovni dorostu a juniorů hrály co nejvyšší soutěže. Protože to se odrazí v kvalitě a úrovni hraných soutěží obou „A“ týmů. Neříkám, že to musí být v obou případech extraliga, ale Národní liga v mužích a 1. liga v kategorii žen, to je něco, co je při dobré práci s mládeží, v Turnově dlouhodobě reálné.


Co by si popřál k výročí?

Zde navážu na předchozí odpověď. Protože se to krásně doplňuje. Věřím, že dvacet let, které jsme ušli, jsou pouhým začátkem. Nakonec, plnoletí jsme pouze dva roky. A protože florbal je krásný sport, mladý a rychlý, budu v přáních hodně pozitivní, možná až trochu naivní. Ale bez toho dělat nic nelze.

Oddílu přeji, aby v brzké době dokázal najít vlastní útočiště, halu. Které by sloužilo primárně potřebám florbalu. Na to navazuje doplňování členské základny od nejmladších členů. Moc bych si přál, aby v oddílu mohlo na plný úvazek plnohodnotně pracovat pět až šest trenérů, časem i více, kteří by měli k ruce asistenty, kteří by byli také finančně odměněni. To by florbal v Turnově, ale i další sporty obecně, posunulo hodně dopředu, spolu s profesionálním sekretářem oddílu. Bez lidí, kteří tomu dávají od začátku velké nadšení a chuť, by tu nebyl žádný sport. Kdo jiný by nadchnul a zažehnul jiskru malých děti do sportu? Dále bych oddílu přál členy, které florbal bude bavit po celou jejich životní dráhu, kterou s tímto sportem spojí, a aby to trvalo co možná nejdéle. Mě osobně florbal baví téměř 20let a jsem rád, že jsem se mu mohl naplno věnovat, právě v našem oddílu. FLORBAL je nedílná součást mého života.

Trošku jsem se v přání zasnil, ale vidím to tak, že se dále nedá posouvat, pokud za sebou nemáte silné finanční zázemí a tým profesionálních trenérů doplněných o asistenty, fyzioterapeuta, lékaře, kondičního trenéra. Vše je poté dále propojeno s rodiči, fanoušky, sponzory a partnery oddílu. Těžko můžeme rodičům říct, že chceme roční příspěvky ve výši 15-20tisíců korun, abychom mohli zaplatit trenéry. Florbal by se stal nedostupným sportem.

Přeji oddílu, aby fungoval další desítky let. Měl velké sportovní úspěchy především v mládežnických kategoriích. Aby s úspěchem a klidem hrál soutěže pro dospělé, na které mu bude stačit úroveň vlastních odchovanců (nenápadně doplněných o mimo turnovské). A především, aby měl stále mladé lidi, kteří mají plno energie a chuti pracovat v prostředí, které zatím není finančně zajímavé.



Počet komentářů: 2 | Přidat komentář


  Baráž 2018

STAV SÉRIE BARÁŽE 2:2

vs.


1. zápas, 7. dubna
8:6
ONLINE

2. zápas, 8. dubna
6:7p
ONLINE

3. zápas, 14. dubna
2:7
ONLINE

4. zápas, 15. dubna
6:5
ONLINE

5. zápas, 22. dubna
19:15 SH TJ Turnov
ONLINE

  Soustředění 2018



  ODDÍLOVÉ SLEVY


Jak nakupovat se slevou?

ODDÍLOVÁ KARTA

  Kalendář zápasů



  STOP DOPING

© TJ Turnov, oddíl florbalu 1998-2018